Malé dítě

Mít doma děti je opravdu veliká radost, ale samozřejmě také starost, ale myslím si, že ta radost vždycky převažuje. Já jsem opravdu dlouho čekala na to, až budu moct mít dítě šest anebo sedm let jsem vůbec nemohla otěhotnět. Podstoupila jsem dvě umělé oplodnění a vůbec se nám to nedařilo. Nejhorší na tom bylo, že to velice těžce nesla moje maminka a taky je můj partner. V neposlední řadě. Také já, ale tak moc jsem se snažila otěhotnět, že jsem z toho asi pak vůbec neotěhotněla, protože jsem byla ve stresu a všichni víme, že když je žena ve stresu, tak potom velice těžce otěhotní.

Také mě velice mrzelo, že moje téměř budoucí tchýně mi stále vyčítala, že jsem asi žena na nic, že jsem neplodná a že určitě beru antikoncepci jenom, abych neotěhotněla s jejím synem. Tohle ale vůbec nebyla pravda, protože opravdu posledních sedm let jsem si opravdu moc přála mít dítě. Mně v té době bylo osmadvacet let, nyní si vezměte, že je mi pětatřicet let a stále jsem chtěla mít dítě. Ani nevíte, jak moc mě to trápilo. Pokaždé, když jsem viděla třeba kamarádku s bříškem, která byla těhotná anebo kamarádku, která vozila kočárek, tak jsem ji úplně záviděla, a taky jsem měla slzy v očích.

Tak moc jsem si přála mít dítě, ale bohužel jsem to vůbec nepodařilo. Opravdu až po sedmi letech jsem otěhotněla, ani nevíte, jaká byla moje radost, když jsem na těhotenském testu uviděla dvě čárky, byla jsem opravdu v 7 nebi. A když jsem tohle potom ukazovala mému partnerovi, tak on také brečel. S tím potom jsem ho ukázala mé mamince, a nakonec se budoucí téměř tchyni tchyně byla opravdu nadšená, ale potom ji podezřívala, že prý to dítě nebude ani jejího syna. Opravdu tohle mě urazilo a potom jsem se s partnerovou mámou asi dva roky nebavila. Nakonec to ale všechno dopadlo dobře, protože když našemu dítěti byly dva roky, tak tchyně se umoudřila a řekla, že vlastně její vnuky celý její syn.