Práce s ocelovými trubkami

Jako dítě jsem se velmi ráda motala tatínkovi pod nohy. Bavilo mě, jak stále něco v garáži a pracovně kutí a mě těšilo se na to dívat. Bylo mi asi tehdy pět let, když jsem v tom našla zalíbení. Moc ráda jsem otci pomáhala opravovat třeba židle. Kde chyběl hřebík nebo matička, tak jsem si vzala šroubovák a už jsem utahovala. Samozřejmě, že jsem to neutáhla úplně, protože jsem na to neměla tak velkou sílu, ale i tak jsem prý byla šikovná. Později jsem pak na to stačila sama a třeba oprava stoličky či starší židle pro mě nebyl problém. Později jsem se s tatínkem pustila i do výroby zahradního nábytku. Dostal od známého starý poškozený zahradní nábytek.

A než aby ho někdo vyhodil, tak si ho vzal do parády tatínek. A já u toho nesměla chybět. Vzala jsem si smirkový papír a celé dvě hodiny jsem ohlazovala starý nábytek, dokud nebyl zbaven předchozího laku a nebyl krásně hladký. Otec mě pak pochválil a pustil se do oprav, kterých bylo docela dost. Nožičky a desky se prohýbaly a byla potřeba větší šikovnost a zkušenost. A aby byl stůl více moderní, přidal na ně trubky ocelové Mtz-servis.cz, které stůl opravdu krásně zpevnily. Lépe, než kdejaké plastové. Ocelové trubky jsou kvalitnější a mají samozřejmě i delší životnost. Lépe se i udržují. Pokud chcete, můžete se podívat na náš web, kde si seženete i perfektní servis. Já byla velmi spokojená.

A jak to celé dopadlo? Náš starý opravený zahradní nábytek byl opravdu skvostný. Všechno bylo pečlivě a kvalitně udělané a jsem ráda, že jsem se tehdy s tatínkem do té opravy pustila. Díky tomu mám více zkušeností než kdejaký muž a jsem na sebe pyšná. Myslím, že žádná žena by se neměla bát nějakých úprav. Mě tato práce navíc uklidňuje a dodává mi sebevědomí. Navíc je skvělý pocit, když mám doma něco, co jsem si vyrobila nebo opravila úplně sama.